/   Svátek má:
 

OD CHARITY AŽ K DESTABILIZACI SVĚTA

( Přišlo mailem, 21. LEDEN 2017 )

Kdo a kdy Charitu založil, kde sídlí centrála a jaký je její deklarovaný význam není důležité. Vše se dá vyhledat, a když se do textů o Charitě bezelstně a bez znalosti souvislostí začteme, nemůžeme konstatovat nic jiného, než že Charita dar z nebes.

Jenže, úplně stejné pocity získáme při pročítání stránek a dokumentů nadací a spolků s dokázanou podvratnou činností, jako Open Society Fund, Člověk v tísni, Norway Funds, Lékaři bez hranic, nebo i některých nových spolků, jako Evropské hodnoty, Svobodu médiím a mnoha a mnoha dalších. Naivní dítě nebo na Zem právě spadnuvší marťan musí po seznámení s dokumentací těchto a podobných organizací konstatovat, že se jedná o lidi s velkým "L", se srdcem na pravém místě. Zkrátka o morálně čisté vzory lidí, kteří by se samou láskou rozdali. Avšak lidé soudní a moudří z Marsu nespadli a mají členy těchto spolků již dávno zařazené mezi kreatury, převlečené za lidi.

A jak je na tom v tomto ohledu Charita ČR?
Internet je fajn věc, takže co se můžeme ze stránek Charity dozvědět? Nebude nás zajímat, kolik ročně děti vysbírají miliónů, ale podíváme se na samotnou podstatu této organizace. Tedy čím se zabývá, s kým spolupracuje a za koho tuto činnost vykonává.
Když začneme od konce, tedy "Za koho?", tak jednoznačně za stát. Vlastně ne za stát, ale za všechny české vlády, poslance a senátory, které ve skutečnosti nikdy nezajímal život penzistů, bezdomovců, ani lidí žijících v nouzi a chudobě.
S otázkou "Čím se zabývá?" se dostaneme k jejich projektům a jen pro názornost, zde jsou ty současné:
- Aplikace Melinda - Česká spořitelna vydala novou dárcovskou mobilní aplikaci,
- Caritas Cares 2015 - Zpráva Caritas Cares 2015 popisuje hlavní problémy spojené s chudobou a sociálním vyloučením v České republice a navrhuje zákonodárcům, jak tyto problémy řešit,
- Ke kvalitě v Charitě - Postupné zvyšování odbornosti pracovníků Charity školeními,
- Program FEAD - Potravinová a materiální pomoc nejchudším osobám formou balíčků,
- Restart@Siemens - Pro občany bez domova nabídka pracovní místa ve výrobních závodech a prodejnách Siemens spolu s roční pracovní smlouvou i zajištěním ubytování,
- Vojenský fond solidarity - Pomoc vojákům z povolání, jejich rodinám nebo pozůstalým, kteří se ocitli v tísni, ať už ze zdravotních či sociálních důvodů nebo dopadem životních katastrof.

Když tyto (ale i mnoho předchozích projektů) zabalíme do jediné myšlenky, tak lze jednoznačně konstatovat, že Charita má skutečně dvojjediný úkol a sice:
1. suplovat státní administrativu v oblastech, které sama řešit nechce a
2. řešit problémy, které způsobil diletantismus českých zákonodárců, zvolených po roce 1990.

A protože nic není zadarmo, tak nám schází ještě odpověď na otázku "S kým?" nebo-li "Za co?". Jenže tato otázka je v podstatě vyřízená předem. Z aktuálních projektů je zřejmé, že spolupracuje s tím, kdo dá na projekt peníze.

Kdo by ovšem čekal, že v první řadě to bude zlatem obtěžkaná církev, je na omylu. Na prvním místě je to stát (ať už přímo přes nějaké ministerstvo nebo nepřímo přes Evropskou unii) - tedy my všichni financujeme projekty Charity. Na druhém místě lze uvést korporace, které si dělají filantropické PR tím, že neodvedou peníze státu ve formě daní, ale legálně je odkloní právě Charitě. ...takže v konečném důsledku je vidět, že i tyto korporátní peníze pro Charitu financujeme my občané. A poslední forma je Tříkrálová sbírka, což jsme také my.

Z uvedeného tedy vyplývá, že absolutní většinu charitativní činnosti Charity ČR financujeme jen my, občané České republiky a to i v případě, že na Tříkrálovou sbírku nedáme ani halíř či v případě, že se touto filantropií holedbá Česká spořitelna, Siemens nebo nějaký obchodní řetězec.

Ale i tak - až do této chvíle lze říci, že je to v pořádku. V podstatě se dají překousnout i ty falešné masky korporací, protože slabým se skutečně má pomáhat. Až potud se dá říci, že Charita je fajn, protože má snahu pomáhat občanům této země. Jenže tady článek nekončí...

...a budeme pokračovat právě tou druhou a zvrácenou tváří Charity, která už snahu pomáhat našim občanům nemá. Naopak, pomáhá s jejich likvidací na tomto území. Tohle se děje formou rozběhnutého projektu "Státní integrační program 2016".

Na stránkách k tomuto programu (ano, k této věci má Charita samostatné internetové stránky) se sice na prvním místě můžeme seznámit s Portugalkou žijící v Brně, ale můžeme si snadno domyslet, že z důvodu přílivu zhrzených Portugalek, tento program v roce 2016 vymyšlen asi nebyl.

Ze stránek se lze dozvědět, že program nebyl nijak spontánní. Charitě se hnulo srdce a rozhodli se zachraňovat a nechat rozmnožovat islamisty na našem území až ve chvíli, kdy premiér Sobotka podepsal usnesení Vlády České republiky č. 954 ze dne 20. listopadu 2015 a hlavně přílohy k tomuto usnesení. Až na tomto základě mohla Charita zahájit sháňku po "subdodavatelích", tedy po "poskytovatelích, neziskových organizacích a další registrovaných právnických osobách, které by se chtěly zásadně podílet na integraci konkrétních osob". Částky, obsažené v příloze uvedeného Usnesení vlády k tomuto jednoznačně vybízejí a Charita by tedy nebyla Charitou, kdyby se jí na naše peníze pro islamisty nesbíhaly sliny. Lze říci, že Charita ČR je za peníze ochotna na svá ňadra přivinout i samotného Belzebuba a prodat mu obratem duše nás všech.

Ještě na okraj k tomuto tématu: vážně stojí za to si přílohu snesení vlády ČR č. 954, byť jen letmo proletět, aby člověk získal přehled, jak neuvěřitelně dokonalý servis Sobotkova vláda "neziskovkám", potažmo islamistům tady v republice nabízí. Mě se jen zatajil dech, ale kdyby si tento text četli naši spoluobčané žijící v chudobě, tak by jim buď puklo srdce nebo by do rukou vzali vidle a cepy.

Tím nám ovšem výlet po neziskový končinách nekončí. Při zjišťování podvratné činnosti Charity ČR na našem území, můžeme narazit ještě na jednu anomálii, se kterou taktéž není každý srozuměn:
Věděli jste o tom, že my, občané České republiky, jsme si zřídili svou vlastní "neziskovku", aby mohla ze státního rozpočtu podporovat "spřátelené neziskovky"?

Tato naše národní "neziskovka" se jmenuje Česká rozvojová agentura (ČRA) a organizačně podléhá Ministerstvu zahraničních věcí. Byla zřízena v roce 2008 na podnět tehdejšího ministra Karla Schwancenberga (Strana zelených). V roce 2010, opět na podnět Karla Schwancenberga (již TOP 09), byl přijat "Zákon o zahraniční rozvojové spolupráci" (ZRS), který nově ustanovil ČRA a její pravomoci v rámci tzv. "rozvojové politiky".

Fakt, že podnět na vznik ČRA dal Karel Schwancenberg a druhý fakt, že byla zřízena i přes začínající celosvětovou hospodářskou krizi, nám navozuje velké množství otazníků, ale současně také trochu napovídá, jak se s těmi otazníky vypořádat. Pojďme ale dál.

Abyste se nemuseli trápit jen mým textem, dejme si oficiální formulaci ZRS. Ta je popsána jako "Souhrn činností hrazených ze státního rozpočtu, jejichž cílem je přispět k odstraňování chudoby v kontextu udržitelného rozvoje, včetně plnění rozvojových cílů tisíciletí, k ekonomickému a sociálnímu rozvoji, k ochraně životního prostředí, jakož i k podpoře demokracie, dodržování lidských práv a řádné správy věcí veřejných v rozvojových zemích".

To je dobrá definice. Je dokonce tak dobrá, že se za ni klidně schová i humanitární bombardování civilního obyvatelstva kdekoli ve vesmíru, ale pojďme si zjistit, čím se ta naše národní "neziskovka" zabývá ve skutečnosti.

Z výročních zpráv lze vyčíst dvě základní věci:
1. roční rozpočet na její činnost je zhruba půl miliardy korun a za
2. existují tři hlavní a privilegované kategorie spotřeby, kam tyto prostředky směřují - tzv. Programové země, Projektové země a Ostatní země.

Programové země:
Afghánistán, Bosna a Hercegovina, Etiopie, Moldavsko, Mongolsko,
Projektové země jsou:
Gruzie, Kambodža, Kosovo, Palestina, Srbsko, Zambie
Ostatní země:
Různé během celého působení ČRA, ale je stojí za povšimnutí, že v roce 2014 se mezi "ostatní" zařadila třeba Ukrajina. Souvislost se spuštěným ukrajinským fašistickým pučem v témže roce může být čistě náhodná, ale zapamatujeme si ji.

Když necháme promluvit peníze, většinou zjistíme hodně. A když k těmto financím dodáme politickou mapu světa, tak o ČRA zjistíme téměř vše. Touto metodou lze zjistit, že hlavní zájmové investiční oblasti ČRA lze rozdělit na tři skupiny:
a) udržovací režim
b) diverzní režim
c) kombinace a+b

Udržovací režim je nasazen tam, kde je zapotřebí zachovat určitý přehled o situaci v zemi, protože je velmi blízko zájmového území (např. Ruska) nebo hrozí, že po puči nastolený režim nezvládá chod země. Mezi pozorované země v blízkosti zájmového území lze zařadit Afghánistán, Gruzii, Kambodžu nebo neuznaný stát Kosovo. K hospodářsky uměle udržovaným lze zařadit hroutící se Bosnu a Hercegovinu, která po násilném odtržení od Jugoslávie není schopna samostatné existence a je nutné ji vydatně dotovat.

Diverzní režim ČRA můžeme pozorovat v zemích, kde by korporace rády do vedení státu dosadili poslušné loutky, a proto je nutné vytvářet podmínky, pro svržení stávajících režimů. V tomto ohledu jsou v hledáčku ČRA: Moldavsko, Mongolsko, Srbsko ...a také Etiopie, jenže tady si ČRA ukouslo velké sousto, protože tam už po několik let hospodaří Čína. Z uvedené tabulky (přílohou) lze vyčíst procentuální vyjádření investic ČRA po letech, z celkového objemu a za období 2010-2015. Dlužno podotknout, že sledovat zájem ČRA o jednotlivá území v čase je více, než zajímavý.

Pro koho ve skutečnosti ČRA pracuje, si můžeme jen domýšlet, ale je naopak snadné určit, jakým způsobem své diverzní cíle naplňuje. Z výročních zpráv se lze dozvědět, že na to má "své" lidi. ČRA má jen balík peněz a povolené zájmové oblasti, kde se mohou spotřebovat (tedy "Programové" a Projektové" země). Tohle záškodnickým spolkům jako Člověk v tísni či Charita ČR stačí na to, aby začali svými cestičkami podkopávat autoritu stávajících zřízení v zájmových zemích a tyto země připravovaly na různá "jara", "puče", "majdany", "barevné revoluce", nebo jak ještě se výsledky jejich práce nazývají.

Když si závěrem uvědomíme, že ČRA (Česká rozvojová agentura) není na světě sama a že podobně zřízených státních i soukromých neziskovek je na světě nepředstavitelné množství, tak pochopíme, proč a jakým způsobem fungují státní převraty, výměny vlád nebo kampaně třeba jen na potírání státní korupce.

Pochopíme také, že by bylo hloupé si namlouvat, že jsme my tady v roce 1989 nebyli něčí Programovou zemí a stejně tak by bylo naivní si myslet, že dnes už touto Programovou či Projektovou zemí nejsme.

Pochopíme, že už neplatí tvrzení, že státní převrat hrozí pouze tam, kde je přítomna americká ambasáda. Vychovali si na to totiž užitečné pitomce.

...hergot, jeden by neřekl, jak snadná je cesta od tříkrálové sbírky až k destabilizaci světa!



© 2010 Národní sjednocení | webmaster