/   Svátek má:
 

BUDEME SLAVIT?

Autor: František Karel Ladislav

Krátké zamyšlení nad dnešním mezinárodním svátkem

Dnes, 27. ledna 2017, je Mezinárodní den památky obětí holocaustu. Zamysleme se krátce nad tím, zda je co si připomínat a jestli máme důvod něco slavit.

Ten den roku 1945 dobyla Rudá armáda pracovní tábor Osvětim. Podle tehdejšího zápisu komisařů a politruků v tomto táboře zemřely čtyři miliony Židů, převážně v plynových pecích. Postupem času vyšlo najevo, že celkový počet mrtvých lidí všech vyznání byl kolem jednoho milionu (i tak je to strašné číslo), a že plynová komora nebyla nalezena, resp. v roce 1942 byla předělána na protiletecký kryt. Polsko ji po válce obnovilo do podoby, kterou udali přeživší svědci. Bylo by jistě zajímavé představit si, jak německá armáda osvobozuje Gulagy na dálném východě a a jaké hrůzy v nich nachází. Dá se tedy říci, že dnešní celosvětový svátek (svátek se světí nebo také slaví) je založen na nepravdě a na sovětské válečné i poválečné propagandě.

Ve skutečnosti dnes dochází k tomu, že se nám vnucuje k věření dogmaticky nezpochybnitelná teze o likvidaci šesti milionů Židů; jde jen o jejich utrpení, o jejich bolest, a všechny ostatní oběti druhé světové války se bagatelizují a přehlížejí.

Chceme-li, abychom žili ve státě vskutku demokratickém a svobodném, k čemuž samozřejmě patří i svoboda slova, pak bychom nepotřebovali zákonný zákaz zpochybňování holocaustu. Ustrnulé a neměnné postoje, zvláště v oblasti historického bádání a v posledku nalézání pravdy, jsou typické pro diktátorské režimy. Vždyť každý humanista (a že jich máme ve vedení státu přehršel), již od dob slavné Francouzské revoluce, vám poví, že pochybování je základem pokroku. To samé platí i pro ostatní vědní obory.

Netuším, jak budou Židé slavit dnešní svátek. Já bych jej protančil v okamžiku, kdy se budu moci svobodně nadýchnout, promluvit a zpochybnit vše, co je mi autoritativně vnucováno.



© 2010 Národní sjednocení | webmaster