/   Svátek má:
 

KRVAVÝ OBJEV: DALŠÍ STOVKY ČECHŮ POPRAVENÝCH STALINEM

Autor: Petra Sasínová

V období vlády Stalina byly zavražděny stovky Čechů, jen v letech 1937 až 1938 nejméně čtyři sta. Historik přinesl šokující zprávu o utajovaném masakru v ukrajinském Žitomiru.

Ostrava - Historik Mečislav Borák shromáždil nová, dosud neznámá fakta o politických popravách československých občanů v Sovětském svazu v letech 1937 až 1938. Jen v tomto období bylo v SSSR podle Boráka zavražděno nejméně čtyři sta Čechů.

Šokující jsou jeho zjištění o utajovaném masakru v ukrajinském Žitomiru, kde žila početná česká menšina. Masové popravy tam probíhaly paradoxně v době mnichovských událostí, kdy Sovětský svaz sliboval ohroženému Československu nezištnou pomoc.

"Během jediného dne 28. září 1938 bylo v Žitomiru popraveno sedmdesát sedm Čechoslováků," uvedl historik Slezského zemského muzea a docent Slezské univerzity v Opavě Mečislav Borák.

Velký teror nepřežily stovky Čechů

Uvedl, že teprve nedávné výzkumy v ruských a ukrajinských archivech přinesly konkrétní údaje o zvěrstvech v období takzvaného velkého teroru, který trval zhruba od léta 1937 do podzimu 1938. Cílem byla likvidace údajných nepřátel režimu.

"Během toho roku a půl bylo povražděno celkem asi tři čtvrtě milionu obyvatel Sovětského svazu, včetně více než čtyři sta Čechů a československých občanů. Nebyly to popravy, ale politické vraždy. Rozsudky nevydávaly soudní orgány, ale pověstné 'trojky' složené z funkcionářů strany, státní správy a bezpečnosti," přiblížil. Oficiálním důvodem vraždění v Žitomiru bylo obvinění z vyzvědačství, zcela vykonstruované. "Důvodem bylo v podstatě jen to, že ti lidé chodili do Sokola," uvedla Lenka Poláková z ostravského studia České televize. Poláková je dramaturgyní dokumentu Zatajené popravy, který toto temné období a jeho dopady na Čechy v Sovětském svazu mapuje.

Česká televize film točila asi rok podle námětu historika Boráka, jenž se perzekucemi bývalých československých občanů v SSSR dlouhodobě zabývá a po roce 1990 také strávil několik let v Rusku.

Hromadné hroby zalité betonem

Filmaři natáčeli v České republice, také v Rusku, na Ukrajině i přímo v Žitomiru, kde našli hromadné hroby zalité betonem. Pohřebišť je ve filmu mnohem více.

"Film ukazuje příčiny, průběh i rozsah represí a jejich následky. Hovoří v něm renomovaní historici, pamětníci, pozůstalí po obětech, které se nám podařilo vyhledat," doplnila Poláková. Uvedla, že ruské a ukrajinské úřady se dnes neochotně hlásí k činům svých předků. "Tvrdí, že šlo o pochybení jednotlivců. I tamní historikové si stěžují, že historické materiály jsou v posledních letech stále hůře dostupné," uvedla.

Mnozí příbuzní zastřelených si doposud mysleli, že jejich blízcí zahynuli v gulagu. "O tom, jak skutečně skončili, se některé rodiny dozvěděly až nyní od nás," uvedla Poláková.

Například prezident České besedy ve Lvově Evžen Topinka se až během natáčení dozvěděl, že jeho dědeček, o němž úřady tvrdily, že zemřel v padesátých letech přirozenou smrtí na Sibiři, byl ve skutečnosti zastřelen v Žitomiru v roce 1938.

Mezi popravenými byl například Jan Březina, který v roce 1937 jako jediný cizinec dobyl s ruskou expedicí Severní pól. Nebo elitní důstojník rakouské a později sovětské armády Vilém Lobkowicz, příbuzný biskupa Františka Václava Lobkowicze.

Mezi popravenými byl i Lobkowicz

"Šlo o velice vzdáleného příbuzného, člena protestantské větve naší rodiny, která po Bílé hoře změnila působiště. Během mého kaplanování ve Frýdku jsem našel památku na dědečka tohoto popravného jménem Jahanes, jenž ve Frýdku nějakou dobu žil," uvedl nynější biskup ostravsko-opavský František Lobkowicz.

"Až historik Mečislav Borák mi přinesl fotokopii rozsudku smrti nad Vilémem Lobkowiczem," řekl biskup. "Věděl jsem o čistkách v Sovětském Svazu v té době, ale že byl obětí tento Vilém, to jsem netušil," řekl.

"Zatímco jména 242 osob popravených z politických důvodů komunistickým režimem v Československu už dávno známe, Čechy a československé občany popravné komunistickým režimem v Sovětském svazu nezná naše veřejnost dodnes," shrnul Mečislav Borák.



© 2010 Národní sjednocení | webmaster