/   Svátek má:
 

NEDOSTATEK VODY V ČR A ZPŮSOB ŘEŠENÍ

Autor: Emanuel Svoboda

V lesích usychají kvůli horku i letité duby. Se objeví informace o tom, že ani vydatné deště ke konci června 2017 nedoplnily zásoby podzemní vody v hlubších zemních vrstvách, takže hluboce kořenící velké stromy v lesích nemají v důsledku toho dostatek vody k svému růstu a usychají. Červnové vydatné deště zvodnily jen vrchní zemní vrstvy a vodu v nich využívají jen mladší lesní porosty. Velké stromy v lesích, které mají většinu kořenového systému ve větších hloubkách potřebují velkou spotřebu vody, které jí mají nedostatek a usychají.

Jsem bývalý člen Ekologické komise ČSSD a ke konci roku 2003 byla na jednom zasedání této komise projednávána problematika nedostatku vody v ČR. Na zasedání této komise jsem navrhoval výstavbu velkého množství malých vodních nádrží do rozlohy zhruba dvou hektarů na vhodných místech na zemědělských a lesních pozemcích v majetku státu. Mimo jiné jsem argumentoval tím, že se realizací tohoto programu zvýší hladina podzemních vod v okolí těchto malých vodních nádrží a to prospěje lesním a zemědělským porostům v okolí těchto nádrží v době sucha.

Proti tomuto mému návrhu se postavil tehdejší předseda této komise Ing. Josef Běle s tím, že finanční náklady na výstavbu těchto malých vodních nádrží by byly velkého rozsahu a mohly by být dlouhodobě spláceny jen produkcí ryb z těchto malých vodních nádrží. Dále argumentoval tím, že již v minulých letech byl odchov ryb ve stávajících malých vodních nádržích do rozlohy zhruba dvou hektarů velmi ztrátový, neboť většina rybí obsádky byla z těchto malých vodních nádrží umístěných ve většině případů v odlehlých místech rozkradena zloději, protože se majitelům těchto malých vodních nádrží nevyplatilo zajistit jejich placenou ostrahu. Dále argumentoval proti mému návrhu tím, že by těchto malých vodních nádrží muselo být velké množství, odhadem desetitisíce, jinak by výsledný efekt v zadržení vody v krajině byl minimální a při předpokládaných finančních nákladech na zhruba hektarovou malou vodní nádrž v zhruba hodnotě dva milióny korun. Realizace deseti tisíc hektarových nádrží by stála zhruba dvacet miliard korun a tato vynaložená finanční částka by se dala lépe investovat například ve výstavbě velkých vodních nádrží o rozloze nad deset hektarů s možným využitím s instalací malé vodní elektrárny. Dále argumentoval tím, že se tyto větší vodní nádrže dají využít i k vodárenským, nebo rekreačním účelům a tím je předpoklad, že se vynaložené finanční náklady na jejich výstavbu tímto řešením dříve splatí a u soustavy větších vodních nádrží se již vyplatí náklady na jejich profesionální ostrahu.

„My potřebujeme naopak retenci vody v krajině, zvýšit retenci na polích, v lesích. Nikoli stavět další přehrady. To nic neřeší. Když není voda, budou prázdné,“ oponuje přírodovědec Jaroslav Vrba z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích.

Nevím, kolik se v ČR od roku 2003 do roku 2017 postavilo vodních nádrží nad rozlohu zhruba deset hektarů, ale z údajů o využitelnosti splavnění řeky Vltavy z Českých Budějovic na vodní nádrž Orlík, kde se investovaly ze státního rozpočtu již zhruba dvě miliardy korun je patrné, že se vynaložená finanční částka formou zvýšené hlavně zahraniční turistiky s velkou pravděpodobností ani dlouhodobě nesplatí. Osobně si myslím, že v případě finanční investice do výstavby malých vodních nádrží do rozlohy zhruba dvou hektarů ve výši zhruba dvou miliard korun by tato finanční investice přinesla občanům ČR větší užitek, než problematický záměr splavnění řeky Vltavy z Českých Budějovic na vodní nádrž Orlík.

Vše jede podle plánu: stát utrácí miliardy (celkem 26 mld. Kč) na vodní dopravu, ale je a bude sucho, takže lodě nejezdi. Jde o zbytečné peníze, které zřejmě nikde nikomu nechybí, ani dálniční a ani železniční lobby plánuje se proto výstavba obrovských nádrži, která budou potřebovat beton, zničí krásnou krajinu, a zdvihadla za 1-2 mld. Kč pro lodě pro pár výletníků.



© 2010 Národní sjednocení | webmaster