/   Svátek má:
 

Eurostat předpovídá milionovou imigraci do ČR

(Eurostat je evropská agentura pro veřejné mínění.)

Češi přestanou vymírat, změní jen barvu pleti.
Za padesát let se česká populace obarví. Alespoň podle současné projekce Eurostatu by kolem roku 2060 mohly v republice žít necelé dva miliony cizinců, čtyřikrát více než nyní. Podle demografů Evropské unie by k uvedenému datu do celé Evropy mělo přijít 55 milionů lidí z jiných zemí.


Migranti a jejich potomci tvoří v západoevropských zemích až 20 procent populace, v Česku se tak může stát za 40 let.

Češi by pak přestali vymírat, ale etnicky homogenní země by se stala minulostí a situace by se tak trochu vrátila do dob meziválečné republiky. Jen Němce by nahradili muslimové z Blízkého východu a severní Afriky a vedle toho nepochybně také Ukrajinci a Vietnamci. A nikoliv v pohraničí, ale ve velkých městech. Národnostní poměry by začaly připomínat současné Švédsko.

Eurostat předpokládá i o něco vyšší domácí porodnost, hlavně však očekává více přistěhovalců. K vyššímu odhadu přitom dospěl na základě metodiky používané už od roku 2010, dávno před uprchlickou krizí.

Český statistický úřad zůstává opatrnější, už před třemi lety dospěl k závěru, že tu v roce 2060 bude žít necelých devět a půl milionu obyvatel, o milion méně než dnes. A to proto, že na rozdíl od evropských expertů očekává jen poloviční množství cizinců.

"Pokud jde o vyšší porodnost, má Eurostat v posledních letech pravdu. I migrantů je u nás o něco více, ale zdaleka ne tolik, kolik jich tato instituce předpokládá," řekl týdeníku Ekonom demograf Tomáš Fiala z Vysoké školy ekonomické v Praze.

Trend je však jasný. "Musíme se smířit s tím, že se svět mění. I kdybychom se chtěli uzavřít, prostě se migraci nevyhneme. Navíc bychom veškerou energii museli vynakládat na stavbu nějakých zdí, a ty by stejně nevydržely. Lidé z různých regionů se nakonec smíchají, jinak to ani být nemůže," tvrdí geograf Dušan Drbohlav z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze.

Současně upozorňuje na zásadní rozdíly mezi uprchlíky a ekonomickou a rodinnou migrací. Ti první přicházejí prvotně za ochranou a bezpečím. Druzí často reagují na pobídky trhu práce, a mohou tak být úspěšně naváděni na práce, které nejsou obsazeny a přitom jsou potřebné.

Pohled na migraci označuje za generační záležitost. "Dnešní vysokoškoláci jsou již globální lidé. Pohybují se po celém světě, vidí ho svýma očima a hledají si v něm příležitosti. Také u nás došlo za dvě desetiletí k veliké změně. Mladým, vzdělaným, bohatým, zvláště když jsou z velkoměsta, nevadí, že vedle nich bydlí někdo z Afriky či z Asie," zdůrazňuje Drbohlav.

Jak tato otevřenost k jiným kulturám a odlišnému způsobu života skutečně prosákla do České republiky, respektive v jaké míře? Podle únorového průzkumu agentury CVVM se tři pětiny dotázaných domnívají, že by se uprchlíci neměli vůbec přijímat. A jen tři procenta respondentů souhlasí, aby se v Česku usadili natrvalo.

Přistěhovalectví má limity, na které poukazuje studie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Ta – stejně jako řada podobných prací v zahraničí – prověřuje, nakolik je migrace schopna omladit stárnoucí obyvatelstvo a také nahradit děti, které se ve vyspělých zemích v důsledku nízké porodnosti nikdy nenarodí.

Aby ale migrace mohla odstranit stárnutí české populace – její průměrný věk je 42 let –, byl by podle zmíněné studie nutný do roku 2065 příchod celkem 90 milionů cizinců. Což je mimo realitu. Trochu jinak je tomu se skromnějším cílem, se zafixováním počtu obyvatel na 10,5 milionech. To by znamenalo, že se do České republiky v příštím půlstoletí přistěhuje, v závislosti na variantních odhadech porodnosti, od jednoho do tří milionů cizinců. Zmíněná projekce Eurostatu se z tohoto rámce nevymyká.

Podle oxfordského demografa Davida Colemana se každá vyspělá společnost v souvislosti s migrací dostane až do bodu, kdy v ní převáží cizí element. A varuje, že pokud zůstanou zachovány současné přistěhovalecké a populační trendy, tak bílí Britové kolem roku 2070 doma ztratí většinu.

Pokud bychom britský model mechanicky přenesli do České republiky, nacházíme se tam, kde byla Velká Británie v roce 1950. Tehdy v ní "cizinci" představovali 4,4 procenta populace, zatímco v ČR nyní jde o 4,3 procenta. Od té chvíle zbývá podle Colemana k zásadní proměně etnicity v ostrovním království 120 let. Pokud v této úvaze budeme pokračovat, v Česku by něco podobného přišlo na řadu uprostřed příštího století. Hlavní rozdíl mezi oběma zeměmi spočívá v tom, že Praha, snad s krátkou výjimkou Podkarpatské Rusi, neměla žádné kolonie.

Převzato z mailu



© 2010 Národní sjednocení | webmaster