/   Svátek má:
 

POUŤ K ANEŽCE HRŮZOVÉ

V sobotu 7. 4. 2018 se na hřbitově v Polné u hrobu Anežky Hrůzové konala Národní pouť k uctění její oběti. Jak známo A. Hrůzová byla zavražděna židem Hilsnerem a všechno nasvědčovalo tomu, že se jednalo o rituální vraždu. Na pietním aktu pronesl L. Malý následující projev.

Vážení přátelé,

děkuji vám, za účast na Národní pouti do Polné, k hrobu umučené panně, Anežce Hrůzové. Národní pouť každoročně pořádá Národní demokracie spolu s občanským sdružením Národního sjednocení. Bohužel, dneska z vedení ND tu nikdo není, ale i tak bych chtěl poděkovat vedení Národní demokracie, že pochopilo důležitost tohoto místa a našeho shromažďování zde, jako nutnost pro zachování národní paměti a pro naši českou sebeidentifikaci. Liberálové, neomarxisti, sluníčkáči apod. mají své holocausty, Terezíny, vepříny v Letech apod., kde pořádají každoroční rituální slavnosti za své oběti. Oběti ale máme i my, i my máme svoje padlé, umučené, jedna je zde – v hrobě ležící Anežka Hrůzová. Umučená Anežka Hrůzová svou nevinnou obětí se hluboce zapsala do vědomí národa, takže naši vzpomínku a modlitby si zcela právem zaslouží.

Není sporu o tom, že Anežka byla zavražděna židem Hilsnerem; soudní verdikt z Kutné Hory potvrdil apelační soud v Písku. Vražda byla Hilsnerovi prokázána, - chtěl bych upozornit na okolnost, že tehdejší soudy byly porotní; tedy ne jako za vlády bolševiků, kde soudce prohlásil, že „nabyl přesvědčení“ a dotyčný obžalovaný šel na deset let kopat uran. Tehdejší soudy zločin pečlivě prošetřily; případ vraždy svědčil o tom, že na 19. leté dívce Anežce byla provedena židovská rituální vražda; indicie byly jasné: proříznuté hrdlo jako obětované ovečky, tělo zavražděné leželo na břiše, bylo nahé, ale nenašly se stopy po znásilnění, na místě vraždy se nenašla skoro žádná krev, krev se nenacházela ani v těle zavražděné, jak zjistil a potvrdil soudní lékař při pitvě; nohy zavražděné byly poněkud zvednuté, jakoby je někdo držel vyzdvižené nad zemí, aby z hrdla oběti vyteklo co nejvíc krve, a navíc vrahem byl žid. Tehdejší české veřejné mínění bylo bestiální vraždou Anežky značně pobouřeno; před časem totiž v tomto kraji byla zavražděna mladá dívka, Marie Klímová, podobným způsobem jako Anežka, aniž se zjistil její vrah. Tehdy o podobných rituálních vraždách, jež se stávaly v Polsku, v Haliči či na Ukrajině, psal obšírně tisk. Avšak náboženský rituál, jakožto důvod k vraždě soud zamítl, neboť byl nedokazatelný. V tomto bodě fanatický filosemita Masaryk slavil úspěch. Nicméně vražda prokázána byla, a navíc soud v Písku Hilsnerovi přičetl k tíži i neobjasněnou vraždu Marie Klímové. Vrah Hilsner byl odsouzen k trestu smrti, avšak milostí císaře Rakousko-Uherské říše a našeho českého krále, Františka Josefa, byl mu trest proměněn na doživotí. Po roce 1918 byl Hilsner na základě amnestie císaře Karla I. z vězení propuštěn, změnil si jméno a žil ve Vídni. Drzostí, která mu byla vlastní, požádal Masaryka o finanční podporu, a světe div se – president Československa mu poslal finanční obnos, jehož výši neznám, ale uvědomme si, že ty peníze pocházely z tehdejšího státního rozpočtu!

Dneska jsme svědky, jak se k nám pomalým tempem, ale jistě, blíží neomarxistická totalita, jejíž cíl je zřejmý: rozvrat rodin a tím postupná likvidace evropských národů bílé rasy. I její metody jsou každému patrné: úmyslná kolonizace evropských zemí negroislamisty z Afriky a arabských zemích; ve školách se mládeži „vědeckým způsobem“ dehonestuje lidská přirozenost, útočí se na přirozené mravní zákony, relativizují se hodnoty, na nichž byla vybudována evropská civilizace; menšiny mají více práv než národní majorita, jakákoliv kritika těchto praktik je na hraně trestního zákona, takže lidé přestanou nazývat věci pravými jmény, pomalu se strachy stáhnou do sebe. Tím vším, a ještě mnohým jiným, se politicky, sociologicky, psychologicky, ale trestně právně připravuje půda pro dosud nejbrutálnější totalitu, jakou lidé ve střední Evropě zažili. Jestli koryfejům liberálů a kolaborantů je něco trnem v oku, pak věřte, že je to právě tento hrob, židem umučené Anežky Hrůzové, a naše každoroční putování sem do Polné poklonit se umučené panně.

To je taky ten důvod, proč jsme tady. Pokud oběť Anežky bude v našich srdcích, Anežka bude stále žít. U hrobu umučené panny Anežky Hrůzové prosme Boha Stvořitele a Jeho Syna Ježíše Krista, aby nám dal sílu a milost odvahy, abychom - pokud záleží na nás – dělali všechno, co je v našich možnostech, abychom neměli strach bránit své rodiny, svou národnost a stát před perfidní totalitou, jež se k nám plazí jako had. Ostatní pak přenechme Bohu.

*********************************************************

Milostivý Bože Otče, smiluj se nad duší panny a mučednice Anežky Hrůzové, nechť se v Nebi dívá na Tvou tvář. Amen.
Pane Ježíši, Synu Boží, dej nám všem, kteří jsme přišli na tuto pouť milost zdraví, síly a odvahy k boji proti Tvým odvěkým nepřátelům. Ať se jim jejich plány zmaří! Amen.
Panno Maria, Matko Boží, pros za nás Boha, za poutníky, kteří jsme sem připutovali z mnohých míst naší vlasti, aby památka panny a mučednice Anežky stále zůstávala v našich srdcích. Amen.

Následovaly modlitby v latinském jazyce

V Polné, 7. 4. 2018



© 2010 Národní sjednocení | webmaster