/   Svátek má:
 

PROJEV V. KLAUSE ml. V PARLAMENTU

U příležitosti schvalování vlády A. Babiše. 11.7.2018

Dobré odpoledne, dámy a pánové. Dovolte mi také říci několik slov. Konec konců o důvěru se uchází po sto letech dvacátá vláda naší České republiky od vzniku republiky, nepočítám tedy 47 let nacismu nebo komunismu.

Občan, rodina, obec, stát, a to v tomto pořadí. Nic navíc, nic mezitím. Chtěl bych proto například žít v zemi, která zruší samosprávné kraje. Chtěl bych žít v zemi, kde panuje svobodný život. Stát má zaručovat základní práva, právo na život, na svobodu, na vlastnictví. V drtivé většině dalších věcí přísluší státu zdrženlivost. Chtěl bych žít v zemi, která efektivně slouží českým občanům a je silná při prosazování jejich zájmů. Náš život se odehrává v České republice, řešme české problémy a české zájmy, nikoli zájmy cizí, nikoli problémy někoho jiného.

Chtěl bych žít v zemi, která hájí bezpečí svých občanů, v zemi, kde jsou přiměřeně oceňováni zejména řadoví policisté zajišťující bezpečnost na ulicích a v terénu, nikoli vrcholoví političtí policisté řídící z kanceláří nějaké kampaně nebo převraty.

Chtěl bych žít v zemi hájící naše tradice a odkaz předků, v zemi, kde armáda slouží především k ochraně republiky, nikoli jen k mezinárodním akcím, a v zemi, kde je tohoto cíle armáda schopna. Chtěl bych žít v zemi, která vyniká mezi ostatními vzdělaností svých obyvatel, ne že na to už jen vzpomíná. Chci žít v zemi, která dokáže své daně dostat dobrým učitelům a nechá je pracovat. Chci žít v zemi, jejíž představitelé mluví k lidem jasně a nesnaží se je na každém kroku nějak podvádět.

Chci žít v zemi, která neskáče do každé totality, která jde zrovna okolo. Sotva jsme odrostli dějinám mezinárodního dělnického hnutí, kdy údajně dějiny byly určovány vztahem k výrobním prostředkům, a už nám nabízejí nové doktríny. Vycházejí z představy, že veškeré dějiny určuje moc, pomocí níž různé skupiny definované na základě rasy, pohlaví a podobně ovládají a diskriminují ostatní skupiny. Vyučují to na fakultách, převádějí do života. Je to ideologie politické korektnosti. Nenávidí klasické rodiny. Nenávidí klasické vzdělání. Nenávidí klasické národy. Nenávidí nezávislé, samostatné jedince. To mají s tím marxismem společného. Označují celé skupiny lidí homofoby, sexisty, rasisty, za osoby plné předsudků. A jejich nepřátelé nejsou pomýlenci, s nimiž je potřeba diskutovat, ale lidé, které je třeba umlčet, odsoudit a zavrhnout. Je to systém destrukce svobodné a normální diskuse. Chci žít v zemi, kde můžete svobodně, tedy i silně kriticky diskutovat, a nejen papouškovat mainstreamové pravdy ve vědě, na univerzitách, ve státní správě. Nechci žít v zemi, kde se mluví jinak doma a jinak na veřejnosti.

Původní marxisté věřili, že výchovou lze z lidské povahy vymýtit zištnost a sobectví a že lidé budou stejně usilovně pracovat pro obecné blaho jako pro svoje vlastní. Multikulturalismus přenáší hledání lidské dokonalosti z ekonomické sféry do oblasti sociální a kulturní a vyžaduje, aby se lidé vzdali kmenového cítění a sounáležitosti a dávali přednost jinému a cizímu před důvěrně známým. Původní marxismus selhal, nedokázal změnit lidskou povahu. Teď chtějí totéž.

Chci žít v zemi, která odmítá takovéhle bludy, která nenálepkuje lidi, co mluví jasně slovem populista, jakoby snad snaha o popularitu byla v demokracii něco špatného, jakoby snad nebyla základem demokracie. Ano, chci například žít v zemi, kde manželství je svazkem jednoho muže a jedné ženy. Chci žít v zemi, kde pokrok a inovace jsou taženy soukromým sektorem, a nikoli pomatenými státními kampaněmi Digitální Česko, ze kterého kouká spíš jen nástroj na kontrolu občanů než jejich lepší život. Chci žít v zemi, která občana nebuzeruje, a je mi zcela jedno, jestli digitálně, nebo jinými formami.

Chci žít v zemi, která chrání přírodu pro lidi, nikoli proti lidem. Nechci tolerovat patent skupiny aktivistů na rozhodování o Šumavě, lesích, vodách, stavbách, nebo například o kůrovci. Chci žít v zemi, která se chová s úctou ke starým lidem, která v nich nevidí jen hlasovací mašinérii, ale jinak na jejich názory nedbá. Chci zemi, kde se staví, kde se staví byty a kde realitní trh nereaguje jen růstem cen. Nechci žít v zemi, kde hodně záleží na tom, jak hlasitě křičíte, jakou máte lobby, kde jsou pak pro to zdravotní sestřičky nebo učitelky ve školkách na nejspodnějších místech svých resortů. Chci hrdou a sebevědomou zahraniční politiku podobnou, jako má například Polsko nebo Maďarsko.

Tohle všechno chci a jsem si jist, že tahle vláda nic z toho pro naši zemi schopna ani ochotna garantovat není, že to ani sama nechce, že chce jen tak nějak vládnout. A to je ten důvod, proč dnes nedostane můj hlas.

Děkuji za pozornost.



© 2010 Národní sjednocení | webmaster