/   Svátek má:
 

Vnitřní připravenost našeho národa na agresi imigrantů

Autor: Ladislav Malý, proneseno na Besedě o hrozbě globálních paktů, v Praze, 4. 11. 2018

Především je třeba nazývat věci jejich pravými jmény – nejedná se o žádné uprchlíky, ale o agresívní vpád nelegálních imigrantů z Afriky a arabského světa do kulturní a civilizované Evropy. A jelikož se jedná o organizovanou akci skrytých globálních sil, můžeme hovořit o hybridní válce proti Evropě. Ty skryté síly ovšem mají taky svoje pojmenování – jsou to sionistické vládnoucí kruhy Spojených států, jež prosazují ideologii neomarxismu; ta se projevuje především feminismem, gendrismem, homosexulalismem a multikulturalismem. V jednotlivých zemích Evropy mají sionisté své pomocníky, zednářské lóže v a tzv. nevládní neziskové organizace, jež vytvářejí na vlády nátlak a spolu s médii silně ovlivňují veřejné mínění.

Jak vnímá náš národ vpád černochů a islamistů, je schopen této agresi čelit? A jakým způsobem čelit této novodobé agresi? To jsou otázky, jež mě zajímají už od samého počátku, kdy do Evropy pochodovaly desítky tisíc těchto agresorů. Občané Evropy, zejména v počátku agrese, byli tímto počínáním Afričanů zaskočeni; samozřejmě kromě těch zasvěcených, kteří tuto agresi iniciovali a dlouhodobě připravovali; jmenujme za všechny maďarského Žida Sorose.

Sionisticko-zednářský mezinárodní gang ve všech zemích Evropy a tedy i u nás, vytvořil organizovanou strukturu zmanipulovaných vesměs mladých lidí, jež se halí do hávu už výše zmíněných neziskovek, které ovšem jsou ze státního rozpočtu bohatě dotovány, a tyto tzv. neziskovky jsou beranidlem na likvidaci vůle národa, jehož zbytky se ještě chtějí chabě agresi postavit čelem. Sionistická ideologie neomarxismu dneska ovládá české školství, téměř všechna mainstreamová média, umělecké kruhy, a svým falešným vnímáním světa silně ovlivňuje mládež. Ne náhodou Lenin prohlásil: Dejte mi generaci mladých lidí a převrátím svět! Můj názor je, že kdyby záleželo jenom na většině našich mladých lidí, zejména těch ze středních a vysokých škol, už dávno by v Praze rostly mešity jako houby po dešti a ze státního rozpočtu by putovaly milióny na výživu negramotných Afričanů, kteří ještě včera bosí honili po buši antilopy.

K tomu, aby vnější nepřítel dokonale ovládl okupující národ, je nutné, aby národ byl vnitřně, tj. především mravně rozerván, pokud možno neměl žádnou vůli a mravní sílu k obraně své země. Národ je živá entita, jehož tmelem je duše národa, která k svému životu potřebuje ideu. Český národ se od svého samého počátku své existence, tedy před zhruba tisíci lety, zapojil do svazku evropských zemí, jejichž státotvorní ideou bylo křesťanství. Celých tisíc let byl náš národ ovlivňován křesťanskou ideou a filosofií a její blahodárné stopy jsou v národě patrné dodnes. Přes všechny snahy zednářů a sionistů se nepodařilo zbavit český národ touhy po samostatnosti a svobodě, národ ještě pořád i přes všechny jeho nedostatky dokáže rozeznat zlo. Tahle vlastnost je především patrná u starší generace, která ze setrvačnosti má jakž takž zbytky zdravého rozumu. A zdravý rozum jim říká, že černoši patří do Afriky a nemají právo chtít hodnoty, na které naše generace po několik staletí tvrdě dřely.

Starší generace ovšem biologicky odcházejí a na jejich místo nastupují právě ti dneska mladí, draví, progresívní, silně zmanipulovaní neomarxismem.

Našemu národu chybí životodárná, kreativní, duchovní síla, která národ stmeluje k obraně své existence. Jak jsem řekl, tou ideou bylo bez pochyby křesťanství. Tak, jako dneska lidé podléhají ideologii neomarxismu, a to masově, v 19. století lidé silně podléhali idejím zednářství, volnomyšlenkářství a „svobodě“ bezbožectví. Národ byl postupně a systematicky zbavován víry v Boha, lživě byly desinterpretovány historické fakty z našich dějin, jen aby volnomyšlenkářům vyhovovaly k jejich křivému obrazu, který se ovšem pak dostal do učebnic dějepisu. A tak se v národě vytvářejí falešné mýty a vznikají absurdní předsudky. Namísto víry v Boha, zednáři a sionisté národu nedali nic, nic, co by Čechy stmelovalo a dodávalo odvahu k boji se zlem. Už tenkrát, v 19. století při rozkladu národa stály stejné destrukční síly, jako je tomu dnes: mají stejnou identitu a stejný popis práce.

Boj českých zednářů s duší vlastního českého národa, věrně vykresluje výrok filosemity a sionisty, T. G. Masaryka, z roku 1906 na jednom přednáškovém turné po USA: „Musíme odcírkevnit celý svůj život. Myslím tím, že musíme odloučit od církve úplně nejen vědu, filosofii a umě¬ní - to už se stalo - ale musíme odloučit od církve celou politiku a přede¬vším mravnost a samo náboženství. Musíme přemoci katolicism vnitřně, ne vnějšně. Nehájím tedy jen formální odluky od církve. Znám lidi, kteří for¬málně vystoupili z církve, ale zůstali katolíky ve svém srdci. Musíme přemo¬ci katolicism ve svých srdcích.“ Konec citace.

V roce 1938 díky výchově českých generací z doby Rakouska byly připraveny lidé k budování i obraně, tedy k pravému vlastenectví. Tehdy národ chtěl bojovat, doslova chtěl za svou zemi umírat, ovšem zednáři a sionisté, jejichž představitelem v té době byl president a zločinec v jedné osobě, Beneš, národu neumožnili projevit svou vůli k boji za svou existenci.

Tenhle moment, totiž to, že jsme se tenkrát nebránili, se silně podepsal na duši českého národa, a to tak silně, že dodnes rezonuje v naší společnosti. Pak přišla válka, potom bolševismus, a dneska liberální demokracie, a národ je duchovně vyprázdněn. Z víry v Boha se stala víra v konzum a peníze, místo do chrámu se v neděli jezdí do obchodního řetězce, večery se tráví u televize, která hlavy bezduchého národa naplňuje bezduchými seriály.

Důsledkem toho všeho je jistá, řekl bych, mravní pragmatičnost lidu. Známe z nedávné historie, že lidé, pakliže vycítí, že zlo má ve státě převahu, morálka ne morálka - rychle se dané situaci přizpůsobí; sám jsem toho byl svědkem v roce 1969.

Důležité, naprosto klíčové budou v naší zemi příští parlamentní volby a následně volby presidenta. Naši nepřátelé nespí, jak jsem shora uvedl, propagandisticky zmákli mladou generaci, která za ty tři čtyři roky půjde k volbám.

Cílem činnosti našich vlastních vnitřních nepřátel, je pomocí salámové taktiky přivést národ k dosud největšímu nebezpečí své existence, jaké kdy v historii čelil, poněvadž jde o jeho skutečné bytí či nebytí. Proti takové taktice bojovat je velice těžké. Proč? Protože všechna ta minulá nebezpečí, jimiž jsme v průběhu staletí čelili, byla nebezpečí přišedší zvenčí, a proti takovémuto viditelnému nebezpečí se snadno člověk postaví. Zatímco současné nebezpečí je skryté, halí se do falešných lidských práv a falešné lidské solidarity; neomarxisté pracují s emocemi lidí, destabilizují jejich mysl, a lidé nakonec nepřátelské propagandě podlehnou. Navíc neomarxisté ovládají náš legislativní aparát, takže se lidé bojí kritizovat politiku své vlády a věci nazývat pravými jmény. Českým neomarxistům jde především o to, usalašit na našem území početnou muslimskou menšinu. Za čas nás muslimové demograficky přečíslí, a tak v horizontu řekněme 20 – 30 let v našem národě, se my, Češi, budeme pomalu stávat menšinou na svém vlastním území. A tak se splní plány sionistů. Jde jim o legální genocidu bílé rasy a českého národa jako takového.

Všude v okolních zemích mají pro boj s neomarxismem lepší výchozí podmínky než my. Např. Slováci mají v genech vzpomínky na svůj první svobodný stát v čele s mučedníkem, presidentem Jozefem Tisou a úspěšně se jím inspirují; v Maďarsku pod vedením famózního vůdce národa, Viktora Orbána, budují křesťanskou demokracii namísto sionistické liberální; totéž v Polsku, kde pojidlem národa je silná katolická církev. Jen my, Češi, musíme stavět na „zelené louce“, v novodobých dějinách českého národa kromě krátkého období, jemuž se říká druhá republika, není čím se inspirovat, na co navázat.

Abych to shrnul: Hodnoty, přes něž „nejede vlak“ a jenž každý vlastenec by měl ctít, jsou: bránit svou křesťanskou kulturu, tradice a zvyky; bránit tradiční rodinu; bránit území České republiky, heslem by mělo být: ani noha afro-muslimského imigranta přes naše hranice. Bylo by více toho, co máme bránit, ale tyto tři hodnoty stačí k tomu, aby český vlastenec, projevil nahlas svou vůli k obraně své vlasti.



© 2010 Národní sjednocení | webmaster