/   Svátek má:
 

HLAS Z MORAVY

Kruh přátel rodů Moravy a Slezska vydává Almanach č.2/2019

Autor: Jan Mička

Proč Masaryk pláče…? V říjnových dnech roku 2018 se na stěnách kotelny areálu vysokoškolských kolejí poblíž Přírodovědecké fakulty University Palackého v Olomouci objevilo graffiti zobrazující plačícího Presidenta Masaryka, dívajícího se skrz zoufalé zbytky jeho někdejšího díla. Ztvárnění je programem umělce street artu s přezdívkou ChemiS. https://www.novinky.cz/ domaci/486355-placici-masaryk-v-olomouci-se-stalhitem-internetu.html

Jeden z největších Moravanů, Tomáš Garigue Masaryk dokázal osvobodit z područí Rakousko-Uherské říše 42 země: Čechy, Moravu, Slezsko a Slovensko a vytvořit suverénní, sebevědomý stát, jehož součástí se stala i tzv. Podkarpatská Rus. Československo tvořily národy Čechů, Moravanů, Slezanů, Slováků, Rusínů a Německé, Polské a Maďarské menšiny. Stát byl poznamenaný válkou a jako nástupnický po Rakousko-Uhersku musel rovněž platit válečné reparace.

Přes všechny ekonomické a politické problémy Masaryk dokázal vytvořit ze zbídačené země za dvacet let suverénní, sebevědomý, ekonomicky zdravý, samostatný, hrdý stát s jednou z nejlepších armád Evropy a odhodlaný za každou cenu bránit svou existenci. Všechny země a jejich národy měly v podstatě rovnoprávné postavení.

V r. 1937 Masaryk zemřel a jako by to předznamenalo zánik jeho díla. Po smrti Masaryka politickým chytračením a taktizováním jsme nejdříve přišli o třetinu území a obyvatelstva a o pár týdnu později se ze zbytku naší země stal jakýsi Protektorát Čechy a Morava, určený jako levná otrocká síla pro Třetí říši a později odsouzena k úplnému vyhlazení. Slováci se na poslední chvíli „zachránili“ vyhlášením samostatného štátu (v podstatě satelitu Třetí říše.) O Podkarpatskou Rus jsme přišli. Nás před vyhlazením zachránili de facto vojáci Sovětského Svazu za cenu nesmírných obětí. Tolik hlavní stručná fakta.

Po roce 1945 se nakrátko obnovila Československá republika, bohužel už bez Podkarpatské Rusi a následně bez německé menšiny. Po komunistickém převratu 1948 bylo v r. 1949 zrušeno Zemské zřízení a země Moravskoslezská byla zrušena a byly úředně ustanoveny pouze dva „povolené“ národy Češi a Slováci. Je s podivem, že s jinak oblíbeným řevem o „nápravě bolševických křivd“, nebyl tento stav ještě dodnes narovnán https:// www.moravskynarod.cz/deklarace/. Tak deset let po Masarykovi jsme se z Čechů, Moravanů, Slezanů, Slováků, Rusínů, Němců, Poláků a Maďarů smrskli na poloviční počet ochuzeni o Moravany, Slezany, Rusíny a Němce. Přesto zbytek Československa jakž takž pokračoval v životě. Další změna přišla v r. 1993, kdy se odtrhli Slováci s menšinou Maďarů. Tak vznikl mrzák s podivným názvem Čečensko, pardon „česko,“ kde prý údajně žijí „pouze Češi“ s hrstkou Poláků ( i Romové zde mají větší práva než my Moravané ve své vlastní zemi) a na zmínky o jakýchsi Moravanech a Slezanech reagují někteří nenávistní šovinisté jako býk na červený hadr data zprávy.cz soubory/ln domov/A100208 GLU FORMURPRO.DOC.

Po dvaceti letech existence tohoto „českopaskvilu“ můžeme konstatovat, že země je naprosto rozvrácená, neschopná samostatného života, rozkradená a zadlužená díky politickým zlatokopům a rabovačům, omámeným touhou po moci a majetku. Největší ironií je, že se pokrytecky 28. října slaví „vznik Československa“, což má stejný smysl a logiku, jako kdyby esesáci Třetí říše slavili vznik státu Izrael. Je to hořká bilance, podívat se, kam zkorumpovaní kariérističtí samozvanci zavlekli za sto let Masarykovo Dílo. Tohle vzniklo po deseti letech. A tahle troska nám zbyla dnes………….. No…...ale hlavně, že slavíme….. Nedivím se, že Masaryk při pohledu na jeho zbytky pláče. Já osobně na jeho místě bych nezůstal u pláče, nýbrž bych asi intenzívně zvracel.

Malou náplastí rozkládajícího se Československa je vstup do Evropské Unie. Ovšem Evropská Unie má k ideálu bohužel hodně daleko. Rád bych byl Evropanem, kde Moravané, Češi, Slováci, Poláci, Britové, Němci, Francouzi a jiní žijí jako rovní s rovnými, kde je jasná společná měna, armáda, hranice. Něco jako Masarykovo Československo, nebo současné Švýcarsko, jež je také mnohonárodní, ale Občané mají pravomoc demokraticky kontrolovat své politické zástupce, a tak zajišťují zdravé fungování své země. Současná EU je pouze zvětšený model „česka“, projev Chaosu, kde některé národy se upřednostňují s právy nad jiné, obranyschopnost nulová, měnový systém a ekonomika zmatená dluhem zvící. Evropská Unie je takové, prostě zrcadlo zdejšího čečenského, vlastně českého paskvilu. Je humorné, že Češi si stěžují, jak prý jim EU ubližuje, že ovšem přesně totéž oni dělají doma Moravě a Slezsku, to se jaksi přechází trapným mlčením. Říká se „nenadávej zrcadlu, když máš křivou hubu“. Než začneš kritizovat souseda, že má nepořádek na zahradě, ukliď si v prvé řadě chlív ve svém vlastním domě. Připomíná to jeden vtip… ženská na Václaváku křičí “pane policajt ukradli mi nákupní tašku!“ „a co jste v ní měla?“ ptá se policista. „Přece TŘICET PENĚŽENEK“ odpoví okradená. CO DODAT????

Já říkám, buď budeme všichni Evropané se stejnými právy, měnou, armádou a Občané budou moci kontrolovat politiky, anebo budeme žít každý sám za sebe. Moravané, Slováci, Češi, Poláci, Maďaři, Britové, Němci a další, zvlášť. Když se nedokážeme dohodnout a navzájem respektovat, je lepší jít od sebe, ať každý ukáže, co umí. Platí pro EU i pro „česko“. Za nás Moravany nemám obavu, národ Masaryka má kořeny sahající do prvního tisíciletí našeho letopočtu.

MY, MORAVANÉ, PŘEŽIJEME!



© 2010 Národní sjednocení | webmaster