/   Svátek má:
 

MÁME SLAVIT 17. LISTOPAD?

Autor: Vít Skalský, Plzeň

Bez debolševizace společnosti není oslava 17. listopadu možná.

Federální shromáždění, tvořené tehdy ještě poslanci zvolenými za hlubokého socialismu, jednohlasně zvolilo v pátek 29. prosince 1989 prezidentem Václava Havla. Kontinuita s minulým režimem takto byla právně zachovaná. K potrestání politických zločinců nedošlo. Takzvaná revoluce byla sametovým spojením minulého a současného režimu. I přes viditelné proměny spočívající v otevření hranic na západ a zavedení volby parlamentních stran, nedošlo k podstatné změně. Debolševizace společnosti neproběhla! Proběhly jen drobné personální posuny, rozhodující změna v ideologické rovině se však nekonala.

Jak říká klasik, největší trik ďábla spočívá v přesvědčení společnosti o tom, že neexistuje. Namísto bolševiků se v polistopadovém vývoji spustil hon na neonacisty. Debolševizace společnosti neproběhla, měla snad zmizet bolševická ideologie mávnutím kouzelného proutku? Neonacistická ideologie je pronásledovaná všude. Pomatení novináři a policisté hledají jakousi tajnou symboliku, kterou se má propagovat ideologii NSDAP. Mohlo by jít o samotný vrchol absurdity, ale není tomu tak. Je to logické, po listopadové frašce přetrvávající bolševická ideologie svedla ‚strážce svobody‘ na falešnou stopu.

Marxismus byl oficiální ideologií Sovětského svazu a ostatních komunistických zemí od roku 1930. Leninovi bolševiky, komunistickou vládu v Rusku ve třicátých letech, Maovu kulturní revoluci a Rudé Khmery spojuje jedna ideologie, vždy jde o marxismus a jeho modifikace. Je to zločinná ideologie marxismu na pozadí politického komunismu, stejně je tomu tak u dalších praktických totalitních společenských uskutečnění této ideologie. Tato nelidsky brutální ideologie vystupuje pod jinými jmény v různých místech a dobách.

Pro pochopení vztahu ideologie a konkrétního politického uskutečnění lze ukázat vztah Nacionálně socialistického Německa k ideologii NSDAP. Podobně jako bylo komunistické Rusko ovládané marxistickou ideologií, bylo nacionálně socialistické Německo řízeno ideologií NSDAP. Potíž zachycení ideologie NSDAP spočívá v dobové a prostorové podmíněnosti. Nacistická ideologie byla pouze aplikovatelná na Německý národ v období po Velké hospodářské krizi ve válce rozvráceném Německu. Předpokládané zločinné body nacionálně socialistické ideologie by mohly být zachyceny v ústavě NSDAP. Asi by šlo o právo Německého národa na životní prostor a připojení zahraničních oblastí s německou menšinou. Dále by se asi měla nacistická ideologie trestně odrážet v Norimberských zákonech na ochranu německé krve a cti. Jak je patrné, vše se dobově vztahuje jen k Němcům v uvedeném období. Členem NSDAP se mohl stát pouze Němec! Nacismus je fakticky nepřenositelný, nacistou se Čech nemohl a nemůže stát.

Jiná situace je u marxismu. Marxismus je totalitní ideologie, která má globální povahu. Marxovo uhranutí Hegelovo totalitním viděním světa se promítá do celé jeho další práce. Na začátku je pocit jeho vyvolenosti a nadřazenosti. Pak totalitní vidění světa rozvíjí podle dalších myslitelů. Od J. J. Rousseaua si vzal nenávist k západním kulturním institucím. Od A. Smitha si půjčil redukci člověka na bytost ekonomickou. Od Feuerbacha převzal odpor k náboženství. Výsledný ideologický koktejl je smrtící!

V marxismu nejde o spravedlnost, ale o změnu světa v souladu s jeho proti lidskými představami. Ze zkušenosti víme, jak například do Ruska přijeli vyškolení marxisté ze zahraničí. Pod záminkou ochrany práv dělníka destruují celou společnost. Ve výsledku stojí marxistický politický předvoj (bolševici, později komunisté) proti dělníkovi. Nejedná se o spravedlivý nárok dělníka na odměnu za odvedenou práci, ve hře je nástup zločinné ideologie, která určuje celou společnost a svým čelním nositelům dává neomezenou moc. Samotná politická realizace marxistické ideologie má různé podoby. Lenin požadoval, aby masy byly vedené uvědomělými revolucionáři-bolševiky, později komunisty proti buržoazii. Stalin spatřoval hlavního nepřítele v bohatém sedlákovi, chtěl zlikvidovat především kulaky, což měla prostředkovat strana se silnou osobností v čele. Trockij chtěl permanentní revoluci, vždy a všude a všemi prostředky. Pol Pot se opíral o rolníky, všechny nerolnické (neautentické) instituce chtěl zničit jako vykořisťovatelské, na seznamu těchto institucí nechyběla ani rodina. Na Západě přichází intelektuál v podobě univerzitního profesora, politika, aktivisty nebo zřizovatele neziskové organizace. V podstatě činí to samé jako bolševičtí předchůdci, jen je jeho metoda efektivnější.

Marxistu lze nazývat komunistou, maoistou nebo bolševikem. Všechny přízviska jsou výstižná. Zločinnost daného politického uskutečnění je přímo úměrná míře realizace marxistické ideologie. Neomarxistům se povedl obdivuhodný kousek! Dokázali odvést pozornost od sebe jako politických zločinců k imaginárnímu nepříteli. Naše česká společnost není zatížena dědičnou vinnou Západní civilizace a její kulturou ani ideologií NSDAP. Naše dědičná vina spočívá v neschopnosti odolání svodům marxisty-bolševika.

Pro vyjasnění by měly být zavedeny přesné definice ideologií v souvislosti s jejich nebezpečností. Marxismus je zločinná ideologie, na jejímž základě bylo zavražděno minimálně sto miliónů lidí. Tato ideologie je přenosná, má možnost recidivy a český národ trpí dědičnou vinou účasti na této ideologii. Ideologie nacismu (ideologie NSDAP), na jejímž základě bylo zavražděno minimálně šest milionů lidí (počítáme neválečné ztráty). Tato ideologie je nepřenosná a nemá možnost návratu. Český národ není zatížený vinou participace na této ideologii.

Neschopnost společnosti bránit se zločinné ideologii, lze ukázat na příkladu z Plzně. 24.4. zde proběhl průvod LGBT. Po jeho skončení byli zadrženi dva občané z řad odpůrců toto bolševické propagace. Aktivistka za tričko a jeden účastník za malé tetování. Prý měli mít symboly odkazující ke zločinné ideologii nacismu! Ve stejné chvíli, nebyl nikdo zadržen z řad LGBT bolševiků! Přitom LGBT hnutí je fundamentálně marxistické. Opírá se o tři marxistické pilíře. Radikální feminismus je formou třídního boje (Simone de Beauvoir). Homosexualismus je ideologie, která se snaží smazat rozdíly mezi homosexualitou a heterosexualitou (Frankfurtská škola). Gender aktivismus destruuje mužskou a ženskou identitu (opět původ u marxistů z Frankfurtské školy). V širším smyslu, mají tyto marxistické nároky základ v požadavku Karla Marxe na zničení rodiny, která má být nástrojem útlaku (Komunistický manifest). Jak to, že policie nezadržela aktivisty LGBT? Jde přeci o § 403 'Založení, podpora a propagace hnutí směřujícího k potlačení práv a svobod člověka‘ s trestní sazbou 3 až deset let odnětí svobody!

Díky tomu, že společnost nebyla po listopadu debolševizovaná, trpíme rozpukem zločinné marxistické ideologie. To, co by bylo po listopadu relativně snadné, teď bude mimořádně náročné. Samotná komunistická strana Československa byla mnohem méně marxistická než dnešní neobolševici. Tím byla i méně zločinná. Obrana vůči marxistickému zlu nesnese odklad. Zatím pro mne nepřipadá slavení 17. listopadu v úvahu!

Plzeň, 14.11.2019



© 2010 Národní sjednocení | webmaster