/   Svátek má:
 

Jak se hospodaří na českém venkově?

Autor: Emanuel Svoboda, ochrana přírody a krajiny

V Novoknínském zpravodaji listopad 2019 byla otištěna odpověď Ing. Jiřího Neudörfla jednatele Zemědělské společnosti Dobříš, spol.s.r.o. Je to reakce na článek Bohumila Chlumeckého, uveřejněném v Novoknínském zpravodaji poukazující na nevhodné obhospodařování na pronajatých zemědělských pozemcích Řádu Křížovníků s červenou hvězdou. Tyto pozemky jsou evidovány v katastru obce Starý Knín umístěných západně od kostela ve Starém Kníně.

Toto nevhodné obhospodařování způsobuje již zhruba po dobu třiceti let velký odnos vrchních nejúrodnějších půdních vrstev při vydatných dešťových srážkách a k poslednímu velkému odnosu půdy došlo na těchto pozemcích v září letošního roku.

Podle platného Zákona na ochranu zemědělského půdního fondu, se nesmí pěstovat některé zemědělské plodiny na orné půdě s vyšší svažitostí u kterých by jinak docházelo k nadměrnému vodnímu odnosu vrchních nejúrodnějších půdních vrstev při vydatných dešťových srážkách. Bohužel od doby platnosti tohoto výše uvedeného zákona nebyla legislativně schválena jeho sankční vyhláška a v důsledku tohoto stavu se tento zákon v mnoha případech nedodržuje. Tím vznikají velké škody na úrodnosti svažitějších zemědělských orných půd a schopnosti těchto půd rychlého zasakování vodních srážek. Další velké škody v důsledku velké vodní eroze vznikají například ve vodním zatopení bytových a průmyslových objektů směsí vody a erodovaných půd a zanášení rybníků a vodních nádrží půdními splachy.

Vodní eroze zemědělských půd jsou v gesci Ministerstva životního prostředí a současný a minulí ministři tohoto ministerstva tento problém nevyřešili tak aby sankční vyhláška vstoupila v platnost. Jestliže by tato sankční vyhláška vstoupila v platnost tak by hlavně velké zemědělské podniky museli změnit své osevní postupy, a to by jim znesnadňovalo zemědělské obhospodařování. Mezi tyto velké zemědělské podniky patří například podnik Agrofert a Zemědělská společnost Dobříš. Nevhodným zemědělským obhospodařováním došlo také ke zmenšenému zásaku vody při vydatných vodních srážkách. Je to například způsobeno tímto:

1/ Na ornou půdu se dostává nedostatečné množství slamatého hovězího hnoje v důsledku toho, že se snížily stavy hovězího dobytka o proti roku 1990 v ČR na zhruba jednu třetinu a v důsledku toho, že se tento slamatý hnůj také využívá v bioplynových stanicích k výrobě elektrické energie a tepla.

2/ Na ornou půdu se dostává o proti letům před rokem 1990 minimální množství kompostového substrátu.

3/ Na orných půdách dochází jen v nedostatečném množství k hluboké orbě tak, aby se slamatý hovězí hnůj dostal do hlubších půdních vrstev, tak aby se zvýšil zásak vodních srážek do orničních vrstev a voda se v nich zadržovala.

4/ Nadměrně hmotnou zemědělskou technikou dochází k zhutnění orničních vrstvech, které nejsou potom schopné zasakovat vodní srážky a ty potom rychle odtékají z orných půd.

5/ Chemickými jedovatými postřiky proti chorobám zemědělských plodin a hmyzím škůdcům dochází k zabíjení žížal, které svými chobičkami také zvyšují zásak vodních srážek do orničních vrstev.

Z výše uvedených informací je patrné, že v případě většího nedostatku vodních srážek například po roce 2020, jak předvídají někteří klimatologové, budou výnosy zemědělských plodin na některých zemědělských pozemcích jen minimální a v důsledku tohoto stavu nastane i větší dovoz základních potravin do ČR než tomu bylo v předcházejících rocích. V důsledku tohoto stavu dojde i k většímu zdražení základních potravin v ČR. Bylo snad zneúrodňování a zastavování zemědělských půd v ČR v minulých letech záměrné?



© 2010 Národní sjednocení | webmaster