/   Svátek má:
 

SLOVO KATOLÍKA DO NOVÉHO ROKU

Autor: Ladislav Malý

Tak, jako v minulých letech i letos, kdy letopočet je složen dvakrát dvojkou a dvakrát nulou, v římských číslicích pak dvakrát M a X, jsme my, každý zvlášť, a národ jako celek ohrožován hned třemi nepřáteli. Vysvětlím.

Jako první a hlavní nepřítel se mi jeví americký sionismus. Americký sionismus si prosím neplést s pravicovou vládou současného Izraele a jeho politikou. (Do jaké míry je roztržka mezi sionisty a judaisty řízená, anebo historicky nutná, nechám na spekulaci čtenáře.) Američtí sionisté, což není nic jiného než nejbohatší americké židovské rodiny, které byli u základu světového sionistického hnutí před více jak sto lety; Boha vyškrtli ze svého repertoáru, jsou to vesměs potomci Chazarů mající pouze duchovní pouto s judaismem; dále sem patří levicoví liberálové, jejichž doménou je Demokratická strana ve Spojených státech, dále současní gójští neoconi, globalisté, tvůrci gender ideologie, homosexualisté, multikulturalisté a jiní, tedy ty západní, ale dneska už i středo-evropo-východní sociální a politické skupiny, jež si můžeme libovolně dosadit podle jejich výpovědi o světě, a všechny můžeme zakódovat názvem sionisté made in USA. A protože se sionisté v USA od šedesátých let minulého století nechali inspirovat Frankfurtskou školou trockistů, jež se chce zmocnit světa jakousi „měkkou revolucí“, znásilnit svět a dát mu svůj náhubek levičáckého otroctví, můžeme je směle nazývat neomarxisté. Dneska neomarxisté úspěšně oslovují, zejména v Evropě, většinou jenom góje; všechny vlády EU jsou vlády neomarxistické; rovněž všechny relevantní politické strany v Evropě představují a hlásají politiku amerického levicového sionismu, tedy neomarxismu. V naší zemi, ostatně tak jako v celé euroamerické kulturní oblasti, sionisté spolu se zednářskými lóžemi instalovali liberální demokracii s pluralitním politickým systémem, tedy je to něco, co jim vyhovuje a kde se pohybují jako ryba ve vodě. Politické partaje vyznávající neomarxismus – ač to pochopitelně nahlas nepřiznávají! – jsou ty, které podporují a prosazují větší spojení s EU a tím i migrační politiku EU. Jsou lehce rozpoznatelné…

Hlavním úkolem neomarxistů-sionistů na Zemi je zvrátit tradiční pořádek normálního světa zejména v evropských zemích, kde kdysi převládalo katolické náboženství; zbavit tyto národy jejich zvyků a tradic, vygumovat jim z vědomí historickou identitu, z Evropy pak udělat jeden veliký socialistický superstát s etnickým amalgámem. Neomarxisté (sionisté) se poučili z vývoje dějin a přiznali, že ku změně v abnormalitu světa nejlépe poslouží mladí lidé, nejlépe vysokoškoláci a inteligence obzvlášť. Proto jejich rozkladné síly působí na vysokých školách a školách vůbec, - viz „pochod institucemi“, T W. Adorno, židovský levicový liberál, jeden z představitelů Frankfurtské školy.

Likvidace katolického náboženství, jež si vzali za úkol zednářské lóže, se v průběhu dvou set let od francouzské revoluce tak dokonale podařila, že dneska – konkrétně v českém prostoru – je jen houfec věřících, v porovnání k počtu národa. Pořád ale sionisté nejsou spokojeni, dílo zkázy není hotovo; pořád ještě národy Evropy i když v Boha nevěří, žijí z tradic svých předků, ať jsou to Vánoce, Velikonoce, pořád se tradují jen dvě pohlaví muž a žena, svatby v kostele, pohřby a jiné zvyky, bez nichž si lidé, byť žijící v sekulární společnosti, nedokáží život dost dobře představit, aspoň co se týče současné starší a střední generace. Je úkolem neomarxistů, aby i zde konečně udělali „pořádek“ a svoje dílo dokončili, lidem z hlav vykřesali jejich zvyky a tradice. Děje se tak systematickým útokem na myšlení a emotivní cítění lidu, a to všemi mediálními mainstreamovými prostředky, z nichž nejúčinnější jsou televizní seriály, různé inscenace, filmy a divadelní představení. Lze jen litovat, že tak jako byli naši herci prodejní za nacistické okupace – viz filmový žurnál z ND v době heydrichiády -, tak i v době budování komunismu – viz seriál 30 případů majora Zemana -, tak bohužel i současní herci se dali do služeb proti národních sil – viz divadlo v Brně, současná filmová tzv. umělecká tvorba a jiné. Rafinovaným způsobem hrubý a nevybíravý útok na lidské city je doplněn a vystřídán jemnějším o to více jedovatějším atakem, jenž je veden na ty nejslabší z nás – ženy a děti, přes ně se pak „ohne“ i táta….

Druhým naším nepřítelem je islamismus. Úkolem neomarxistů- sionistů je pozvolá likvidace bílé rasy evropských národů a snaha nahradit ji černochy a Araby. Zatím je naše vláda pevná a údajně žádní migranti z islámských zemích u nás nejsou. Hlavní příčina tkví ale jinde – migranti jdou tam, kde dostanou na ruku víc peněz; kdyby u nás dostali na ruku měsíčně tisíc eur, což je na Západě obvyklé, představuje to dvacet pět tisíc, a který důchodce to má? Takže naše celková hmotná bída a zachování sociálního klidu nás zatím chrání před invazí islamistů.

Domácí neomarxisté a kolaboranti ale pro masívní příchod migrantů připravují půdu, a to v oblasti psychologického dopadu na původní bílé etnikum. Děje se tak pomocí Overtonova okna. Což není nic jiného než oblast myšlenek, které lze tolerovat ve veřejné diskuzi, přičemž za jistý čas se myšlenky a požadavky přitvrdí, a tak to jde až tam, kde nás chtějí naši nepřátelé mít. Přímo krystalickou podobu Overtonova okna měl požadavek jisté lidovkyně přivést do Čech větší počet islámských dětí – „…vždyť to přeci jsou nevinné děti, podívejte, jaká mají krásná černá kukadla, a ty snědě tvářičky…no, ňuňuňu nejsou rozkošné?! A ta naše krutá vláda je s kamenným srdcem odmítá…!“ Nenechme se morálně vydírat, je to od našich nepřátel nespravedlivé a sprosté, ale bohužel mnoho lidí takovému tlaku podléhá.

Podle mého názoru Západ boj o svou identitu už prohrál. Otázka je: a bránil se vůbec? Do konce tohoto století bílá rasa například Francouzů, Němců, Švédů a jiných bude ve svých zemích v menšině; v mnoha západních zemích bude chalifát, bude převládat islámský zákon šárija. Na takovou předpověď stačí kupecké počty, prostě nás většinově přečíslí.

Nastávající období bude pro nás nesmírně důležité; je naprosto nutné držet pohromadě se státy V4, zejména pak s Maďarskem, v obraně proti Islámu proti islámským migrantům, ať už legálních či nelegálních, - jde o to říci nahlas, že islám tady nechceme!

Shora jsem se zmínil o Izraeli. Vývoj ve světě ukázal, že současný levicový sionismus nelze směšovat s politikou pravicové vlády v Izraeli. Judaisté v Izraeli jsou přímými pokrevními a duchovními potomky Abraháma, Izáka, Jákoba, Arona etc., a současná izraelská pravicová vláda na politiku ve světě, a své vlastní zájmy, nahlíží se zdravým rozumem a pragmaticky: kolem svých hranic postaveny mohutné hradby, na mnoha místech elektronicky i vojensky hlídané, na každou islamistickou provokaci odpoví dvojnásobnou silou. Připusťme si na chvíli otázku, co by se stalo s Izraelem jako takovým, kdyby se vlády v Jerusalémě zmocnili levicoví sionisté-neomarxisté? Izrael by přestal existovat -, islamisté by Židy zaživa roztrhali a zbytek by nahnali do moře… Státy V4 prožívají tak trochu podobnou situaci jako Izrael; na státy V4 se ze všech stran valí smrtelné a nelítostné islámské nebezpečí, s nímž Izrael se potýká už 70 let… Izrael si je dobře vědom, že kdyby byla Evropa jeden chalifát, znamenalo by to konec židovského státu. Lidem v Izraeli tedy není jedno, jak probíhá islamizace Evropy, a děsí se toho. Proto tiché spojenectví zemí V4 s Izraelem má pro nás dalekosáhlý geopolitický význam a v očích zbytku států EU nás staví do role opravdového politického hráče, nikoliv rebelů. I když chápu, že pro někoho tohle zjištění je příliš absurdní.

Politika je mnohdy o taktických tazích, ústupcích a pragmatických kompromisech. Za svou osobu nemám žádné problémy s tím (a kdybych je měl, tak je mi to patné jako mrtvému zimník!), že tichým spojencem naší současné vlády proti islamizaci naší země je pravicová vláda Izraele. A naopak bych uvítal, kdyby naše vláda se pro ochranu svých občanů nechala inspirovat praktickou činností vnitřní bezpečnosti v Izraeli a ochranou židovské národnosti tak, jak je v Izraeli uplatňována. Zde by se vlády V4 měly co přiučit.

Pak je tu třetí nepřítel. Třetí nepřítel je v nás, v našich myslích a srdcích, je to naše nízká míra odvahy bojovat s nepřáteli; dále malá znalost dvou hlavních nepřátel a jejich podceňování, a fatalismus. K svému osudu, tj k postupnému mizení národa a jeho kultury do zapomnění, kráčíme bohužel toutéž cestou, jakou kráčel v letech padesátých a šedesátých Západ, je to cesta zmaru. Dneska víme, že si svůj osud tehdejší západní společnost sama vybrala, - vypudila ideu křesťanské společnosti, zednáři a sionisty se nechala ukolébat v domnění, že pro život stačí pouze starost o materiální zabezpečení, stala se lhostejná a liknavá k zásadním problémům života.

Boj se svým vnitřním nepřítelem v nás, si musí vybojovat každý sám se sebou, nechceme-li prohrát válku. Katolíci, kteří pravidelně chodí do kostelů o sobě říkají, že věří v Boha. Ale jak hluboká je ale ta jejich víra, když mlčí k dehonestaci symbolů křesťanství? Proč se jednotlivé farnosti Čech a Moravy nesejdou na Václavském náměstí nebo na Letné v Praze s požadavkem: Přestaňte s indoktrinací našich dětí genderovou ideologií, anebo přestaňte urážet Krista a jiné. Jaká je tedy ta jejich víra, a je to ještě vůbec víra? Není to jenom nějaký folklór? Kniha sv. Jakuba (Nový zákon) nás vybízí projevovat svou víru taky a především skutky… Skutky dobra musejí se projevit nejen v osobním životě věřícího, ale projevit se musejí také v oblasti sociopolitické; a dobro je pro nás to, co má vazby na přirozený mravní zákon. Věřící katoličtí se laikové musejí sami pozitivně postavit k záchraně křesťanské civilizace. Nespoléhejte se na biskupy a preláty, oni se stali součástí vládnoucího establishmentu, čili – je to neuvěřitelné, ale je to tak – oni sami, až na nepatrné výjimky, se podílejí na likvidaci křesťanství. Uvědomit by si to měli voliči KDU-ČSL, kteří umožňují liberálním katolíkům a kolaborantům, aby z poslaneckých lavic licoměrným pohledem shlíželi na vytrácející se křesťanskou civilizaci a její hodnoty, asi tak jako jejich kolegové „křesťanští“ politici na Západě. Jsou jisté věci, na které naše generace nestačí, nemůže je ovlivnit, například systém liberální demokracie, nebo ekonomickou a finanční závislost na Západu. Ale liberálové a neomarxisti zatím nám dávají tolik svobody, v níž se dá leccos vytvořit a připravit půdu k dalšímu boji. Mám na mysli volby. Ve volebním klání je třeba volit ty politické strany, které jako hlavní nebezpečí považují nikoliv ekonomické problémy společnosti, ale řešení prvořadých problémů politických, na prvním místě migrační politiku. Názorný je příklad Babišova vláda: i když důchodcům přidala vláda devět set korun (hodnotu stejně sežere inflace), lidem stoupají mzdy, ekonomika zatím neprochází žádnou recesí, tak já osobně pro tyto ekonomické tzv. benefity bych vládu nevolil, ale volil bych jí pro její příkladný a pevný postoj k migrační otázce a také, že spojenectví států V4 bere vážně. Prioritu před ekonomikou má politika a ochrana našich národních zájmů, jinak řečeno: Ani noha islámského migranta přes naše hranice!

V Praze, 1. ledna 2020, www.narodnisjednocení.cz



© 2010 Národní sjednocení | webmaster