/   Svátek má:
 

Proti systému!

Autor: Ladislav Malý

Společnost Auditorium s.r.o. v Praze vloni vydala knihu z pera neosoudruhů Rataje, Dlouhého a Haky s názvem Proti systému! Knížka má podtitul Český radikální konzervatismus, fašismus a nacionální socialismus 20 a 21. století.

S pány autory se nemíním přít o jednotlivostech v jejich vydané knize. Můj celkový dojem z knížky je, že autoři mají úplně jiný pohled na dějiny v 19. století a jejich výklad, a pro český národ z toho následně vyplývající peripetie, jímž musel projít až do současnosti. V knížce je přehlížena otázka zednářských lóží, které Čechúm vnutily falešný pohled na své dějiny; které systematicky rozkládaly evropské národy s falešným poukazem na svobodu, rovnost, bratrství; je pomíjena francouzská revoluce i otázka Židů žijících mezi evropskými národy a jejich obrovský vliv skrze finance na evropský průmysl a život národů; autoři se nezmiňují o politickém sionismu, před světovou veřejností skrytým vektorem síly k ovládnutí světa. Na všechny tyto a podobné jevy evropští občané-gójové v průběhu desetiletí naráželi a museli na ně adekvátně odpovídat. A jak jinak, než pomocí filosofických a náboženských analýz, výkladů světa a na základě toho z nich utváření následných struktur politických uskupení a stran, jejichž cílem byla vždycky a je stále obrana slušného života lidí v souladu s Božím požehnáním.

Osobně nahlížím na dějiny skrze tato mnou naznačená fakta, která jsou pro autory knihy konspirační teorií. Budiž, je to jejich vidění světa.

Při četbě knihy si ale čtenář musí všimnout jedné, zarážející věci. Že totiž autoři knihy považují za tu skutečnou a nefalšovanou demokracii jen tu jejich levicovou část, zatímco pravé politické spektrum je – podle autorů – mimo demokracii. A jaké je to jejich vidění světa? Vyloženě levičácké, liberální, globalistické, proti národní; spadají sem pochopitelně LBGT, feminismus a nenávist k bílé rase.

Všechny poučky demokracie nám říkají, že demokracie je takový systém, který absorbuje všechny politické proudy ve společnosti, všechny mají stejnou šanci před voliči a pomocí voleb soutěží o moc ve státu. Opakuji: všichni mají mít stejné veřejné podmínky soutěže o vládu…! Nikdo nemá být opomíjen, snad jen ti, kteří se proviňují proti mravnosti. V dnešní praxi by to znamenalo, že vedle systému liberální demokracie by občanům byl nabízen konservativní systém demokracie –, a ať si občané vyberou, který je pro ně zajímavější a pro jejich život potřebnější! Děje se tak v Polsku, v Maďarsku, jen u nás se píšou knihy typu Proti systému…!

A hle -! Autoři, sami profesoři a učitelé vysokých škol vyučující politologii a společenské vědy, se prohřešují proti své vlastní vědě; lžou sami sobě o demokracii tím, jak ji vidí zploštěnou, zbavenou, jak říkají „fašistoidních“ politických proudů. Komu tím slouží? Rozhodně ne demokracii, neboť tímto svým vědeckým opusem ji pošlapávají…

Současný politický systém, řekněme čtvrté republiky, si téměř v ničem nezadá s republikou poválečnou, tzv. třetí, kdy vládl zločinec a zednář v jedné osobě, hrobař Sudetoněmeckého národa, jeho kultury a civilizace, Edvard Beneš. Kromě toho k nám zatáhl Stalinismus a jeho vliv skrze komunisty. I tenkrát byly k životu zprovozněny jen levicové strany, s pravičáky se nikdo nebavil, popřípadě jen Státní soud; národem byly frekventovány malý a velký kontribuční dekrety. Podle tehdejších autorů knih a novinových článků bylo ve společnosti cítit napětí, každý očekával jakési blížící se vyvrcholení. To nastalo bolševickým převratem, následným vězněním pro tzv. pravičáky a katastrofickým přemetem národa do totality.

Podle mého je kniha Proti systému! vědecky sepsané dílo; text knihy v podstatě v sobě nezapře podklady pro žalobu Státnímu zástupci, aby, až kdosi zavelí, anebo až se politika liberalismu tolik škodlivá pro každého z nás dokroutí do stupně, kdy se budou honit „viníci“, byla po ruce žaloba. Nebylo by to nic divného, dějiny se budou jen opakovat. Ostatně, liberální režim nazývající se demokracií, má už připravené příslušné paragrafy v Trestním zákoně.

V Praze, 25.1.2021, www.narodnisjdnoceni.cz



© 2010 Národní sjednocení | webmaster