/   Svátek má:
 

ODPOVĚĎ NA HANOPIS

Autor: Ladislav Malý

Na webových stránkách Nové orientace se dne 20.11. tr. objevil článek z pera V. Tydlitátové, s názvem Mlčení kardinála Duky: Pastýři, kde se toulají tvé ovečky?

Článek paní Tydlitátové je jeden sprostý a štvavý hanopis na katolickou církev, její představitele a věrné věřící. Takových a jim podobných článků najdeme v médiích mnoho a svědčí o tom, že církev a zejména její řadoví věřící, byť byl II.Vatican pohromou, dokázali přeskupit svoje síly a snaží se organizovat, sdružovat, a hlavně neztratili víru svých otců a dědů, což je trnem v očích lidem, připravující novou totalitu. Mezi ně bezesporu patří I paní Tydlitátová, o čemž svědčí celý text hanopisu a styl jejího provokačního psaní.

Paní T. si vzala na paškál mne, proto se vyjádřím k tomu, co napsala o mně.

Cituji z hanopisu paní Tydlitátové: …Poté co vandasovci v roce 2009 odmítli ve své straně Malého katolickou frakci, zhrzený ideolog na stránkách Altermedia zveřejnil článek „V očekávání“, kde vyzradil interní stranické spory a orgánům činným v trestním řízení poskytl důkaz pro soudní zákaz Dělnické strany. Pro potřeby soudního jednání bylo těžké dokázat vazby mezi Dělnickou stranou, Národním odporem a Autonomními nacionalisty, ale Malý ve svém článku poťouchle sdělil, že „někdy na jaře došlo k gentlemanské dohodě mezi Dělnickou stranou a Národním odporem o vzájemné podpoře a současně byli do strany přijati i lidé z hnutí Autonomních nacionalistů“.

Tady je třeba se zastavit. Onu inkriminovanou větu ve svém článku jsem skutečně napsal. U té tzv. gentlementské dohody jsem ale nebyl, tudíž jsem neměl pro svoje tvrzení žádný důkaz, napsal jsem to jako domněnku. Z orgánů činných v trestném řízení, jak píše paní T., nikdo mně nenavštívil, nikdo mně nikam nevolal, nikomu jsem nemusel důkaz této věty předávat, ani dosvědčovat.

Jak je to možné, když – podle pamfletistky T. - orgánové na tuto větu kladly takový důraz a byl to v jejich očích jakýsi “doličný předmět”, a nikdo po mě nechtěl žádné vysvětlení? Dokonce moje věta je tak důležitá, že I pamfletistka T. s ní po deseti letech šermuje.

Kdyby mne totiž pozvali k výslechu, řekl bych pravdu, a sice, že je to moje domněnka, že jsem nebyl přítomen u žádně gentlementské dohody; tím ovšem by se jim rozbil scénář likvidace DS. Tohoto momentu se zřejmě orgánové zalekly, proto mně outovaly, proto mně nikam nevolaly, ani u soudu jsem nebyl jako svědek předvolán – nebyl jsem tam totiž vůbec.

Je divné, že si této “maličkosti” nevšiml ani advokát DS – možná, že ono nevšimnutí měl v popisu práce, - a nepožadoval moje svědectví a důkaz, že k dohodě skutečně došlo, a tím by rozcupoval žalobu. Protože k odsuzování bez náležitých a pádných důkazů by nemělo docházet – I když bohužel víme, že dochází.

Proto tvrdím, že soudní proces s Dělnickou stranou a její zákaz flagrantně porušil právo vedení DS na spravedlivý process, včetně důkazního řízení. Je to asi tak, jako kdybych viděl své dva sousedy spolu se bavit a já napsal na Policii, že si plánují, jak mne vykrást. Myslíte si, že by je policajti zatkli? A koho by asi vyslýchali, na kom by chtěli důkazy?

Paní V. Tydlitátová justiční finesy dobře zná - anebo při jejím vzdělání by znát měla -, ale ve snaze mne očernit a udělat ze mně před veřejností denuncianta, jí vlastním podlým způsobem to zmiňuje. Protože dobře ví, že nevinný už jednou poplivaný, se plivance těžko zbavuje…!

A ještě dlužím malé vysvětlení. Když jsem viděl tu bídu v politických stranách (a která stale přetrvává), zbavených ideových představ, strany, jichž jsou zde desítky a desítky mají liberální popřípadě levicový koncept, ostatně jako DS, která neměla žádnou koncepci, ptal jsem se sám sebe jak je to možné. Jak je možné, že tisíc let budovaná evropská civilizace, jejíž budovatelem byla a zůstává katolická církev se svým sociálním a mravním učením, nikoho v našem českém národě nepřivede k zamyšlení, že toto je to východisko k vytvoření plitické strany, jakožto derivátu křesťanských hodnot. Měla by to být strana, která odmítá a je je v rozporu s liberálními hodnotami, jež prosazují koryfejové současných liberálně levicových stran. Čas se posunul do současnosti, kdy – zjednodušeně řečeno - levice a pravice se nedělí podle majetku, jak tomu bylo ještě ve XX. století, ale podle buď zdivočelých liberálních anebo konzervativních morálních hodnot a jejich implementaci do ústav a právních norem státu.

A tak jsem myslel, že moje mise v DS bude úspěšná a podaří se nám, tj. vedení DS a mě, vytvořit - pochopitelně časem - konzervativní stranu; nikoliv stranu konfesní, katolickou, ale pro všechny, kteří mají odvahu chtít mít klasickou, konzervativní demokracii, ústavu a právo na přirozeném mravním řádu, suverenitě a vlastenectví. (Dneska je tomuto konceptu nejblíže SPD).Tenkrát ovšem vedení DS o to moc nestálo, DS neměla žádnou ideu, část členů byla zahleděna do minulosti k nacionálnímu socialismu, vedení bylo spíše fascinováno počtem členů a počtem shromážděných příznivců na náměstí, než aby pracovalo na kvalitě svého Programu. Proto došlo k rozporu mezi ním a mnou.

Až v roce 2018, když ing. Kotleba, předseda Lidové strany nové Slovensko, vysvětlil nutnost konzervativního postoje strany, vedení DSSS se zbavilo škodlivého nacionálního balastu.

Paní Tydlitátová nemluví pravdu tvrdí-li, že jsem pro, cituji: … Dělnické strany, pro kterou mimo jiné připravil koncept „konečného řešení cikánské otázky“ Žádný takový dokument jsem nepřipravil a ani se nezúčastnil na jeho vypracování. Kdybych ovšem byl o to požádán, neodmítnul bych.

Proto se tímto omlouvám vedení DSSS, konkrétně pánům Vandasovi a Štěpánkovi, že jsem byl nucen zabrousit do deset let starého a nechutného případu.

Vlasti zdar!

V Praze 21.11.2020, www.narodnisjednoceni.cz



© 2010 Národní sjednocení | webmaster